|
|
Power - plant
Studený, Jan ; Severa, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Projekt „POWER - PLANT“ se zabývá rehabilitací bývalé Ústřední elektrárny a konverze Dolu Schöeller (Nejedlý I a III) v obci Důl Libušín. Nově bude pro objekt elektrárny navržena technologie s progresivním fluidním kotlem na biomasu, parní turbínou o výkonu 7 MW a absorpční (trigenerační) jednotka produkující teplo, chlad a elektřinu, která navíc bude fungovat jako chladič primárního okruhu elektrárny. Zdrojem vody nejen pro elektrárnu bude bývalá těžební jáma Nejedlý I, která je v současnosti zaplavena pitnou vodou o teplotě cca 12°C. Tento systém využívá s vysokou účinností vložené palivo (biomasu), kterého je ve výsledku potřeba méně. Větší podíl vyrobené elektřiny a část tepla budou distribuovány do veřejné sítě. Na většině území budou navrženy veřejně přístupné skleníky z ocelovo-hliníkové konstrukce vyplněné ETFE fólií tvořící tepelně izolační membránu naplněnou vzduchem. Důvodem je vytvoření podmínek pro pěstování tropických a subtropických rostlin. Skleníky budou napojeny na absorpční jednotku elektrárny (prostřednictvím podzemních meandrů ve kterých bude cirkulovat voda), ventilační šachtu dolu a na důlní vodu - tudíž bude možné řídit podmínky vnitřního prostředí těchto staveb bez vlivu ročního období a hlavně bez nutnosti montáže dalších technologických zařízení. Zároveň bude zajištěna kooperace s absorpční jednotkou na chlazení primárního okruhu - proto odpadá nutnost chladících věží, případně ventilátorů. Součástí projektu bude vybudování detašovaných pracovišť Fakulty strojní ČVUT v Praze - Ústavu progresivních technologií a systémů pro energetiku a Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Důvodem je umožnění studentům a vědcům aktivně a hlavně v praxi se podílet na provozu a především vývoji dané problematiky. Pro veřejnost je v areálu kromě samotných skleníků přístupné také vnitřní a venkovní termální koupání. Součástí vstupního vestibulu je bistro a především přednášková síň. Cílem práce je decentralizovaný botanicko-energetický soubor staveb produkující elektřinu, teplo, chlad a biomasu a vytvářející rekreační, edukační a výzkumné podmínky.
|
|
|
Dodávka energie pro skleníkovou produkci
Najbrtová, Zuzana ; Poláčik, Ján (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Dovoz zeleniny do České republiky dlouhodobě převažuje nad vlastní produkcí. Tato skutečnost vede, společně s požadavky obyvatel na kvalitnější potraviny, k výstavbě produkčních skleníku. S výstavbou a provozem těchto objektů se pojí potřeba zajištění tepla, chladu a elektřiny pro celoroční provoz. Teoretická část práce představuje možné způsoby pokrytí spotřeby energií pro zvolený modelový skleník v Kožichovicích na Třebíčsku. Pro zvolený model byly následně stanoveny tepelné ztráty a roční spotřeba tepla. Ta byla porovnána se zaslanými hodnotami z Kožichovic. Na základě vypočtené spotřeby byly zvoleny následující způsoby dodávky energie, a to samostatná kogenerační jednotka, spolupráce více kogeneračních jednotek, bioplynová stanice, tepelné čerpadlo a odběr tepla z CZT. Tyto způsoby dodávky energií byly následně podrobeny technickému a ekonomickému porovnání.
|
|
|
Vzduchotechnika bytového domu
Kroupa, Petr ; Horká, Lucie (oponent) ; Hirš, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o návrhu vzduchotechniky do bytového domu. Práce je rozdělena na dvě části. První část popisuje samotné mikroklima vnitřních prostor, jeho druhy, čím je ovlivněno a jak působí na člověka. Analyzuje přirozené a nucené větrání. Druhá část se zabývá samotným návrhem vzduchotechniky do vybraného bytového domu. Součástí návrhu je technická zpráva včetně výkresů a technických listů použitých výrobků.
|
|
|
Zvýšení energetické účinnosti průmyslové teplárny
Spišák, Lukáš ; Lisý, Martin (oponent) ; Kracík, Petr (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca pozostáva z dvoch častí. Úvodné kapitoly sú venované základnému popisu kogeneračných a trigeneračných technológií, so zameraním na popis kogeneračných jednotiek a chladiacich zariadení. Druhá časť práce porovnáva dva konkrétne spôsoby použitia kogeneračných jednotiek a plynových kotlov v hale energetickej spoločnosti CHEMOSVIT ENERGOCHEM a.s. v meste Svit. Následne sú obe varianty energeticky a ekonomicky zhodnotené.
|
|
|
Teplotní adaptace trávicích enzymů želvušek žijících v trvale chladném prostředí
JOZIĆ, Nikola
Tato práce představuje literární rešerši kmene Tardigrada, zkoumá vliv chladu na živé organismy obecně a zaměřuje se na adaptace organismů na chlad a mráz, zejména z hlediska enzymatických adaptací. Experimentální část této práce zahrnuje porovnání enzymatické aktivity enzymu -glukosidázy u želvušek z arktických ledovců (Svalbard) a želvušek z půdy mírného klimatu (Česká republika) při různých teplotách. Výsledky ukázaly vyšší enzymatickou aktivitu u želvušek z půdy mírného klimatu při všech měřených teplotách, enzymatická aktivita byla u obou porovnávaných skupin želvušek nejnižší při 5 °C a nejvyšší při 45 °C což naznačuje, že enzymy ledovcových želvušek nejsou chladově adaptovány.
|
|
|
Chlad v bojových sportech se zaměřením na thajský box
Klepetko, Vít ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Chlad v bojových sportech se zaměřením na thajský box Cíle: Na základě rešerše odborné literatury zjistit vliv chladu na markery svalového poškození (CK a LDH) a fyzickou výkonnost, v tréninku bojových sportů, se zaměřením na thajský box. Metody: Práce je zpracována formou systematické rešerše. Pro vyhledávání studií byly použity vědecké databáze Scopus, PubMed, SportDISCUS a Web of Science. Pomocí vhodně zvolených klíčových slov byl vytvořen vyhledávací skript, který vyhledal celkem 61 studií. Následně byla provedena analýza skriptem vyhledaných studií a jejich výběr pomocí stanovených kritérií. Celkem bylo vybráno 9 studií, které byly použity pro splnění cíle práce. Výsledky: Výsledky vlivu chladného prostředí na hladinu CK v krvi nebyly jednoznačně stanoveny. K jednoznačnějším výsledkům došlo při porovnávání hodnot hladiny LDH v krvi, prezentovaných vybranými studiemi. Ve většině studií došlo ke snížení hladiny LDH v krvi po aplikování intervence a v žádné z nich nedošlo k negativním účinkům. Byl zjištěn pokles výkonnosti bezprostředně po aplikování intervence, s obnovením k výchozím hodnotám po uplynutí 24 hod. Byla rovněž zaznamenána větší konzistentnost ve výkonu skupiny s aplikací CWI než skupiny kontrolní. Chlad můžeme využít jako prostředek pro rychlé zotavení mezi jednotlivými...
|
|
|
Hormonální odezvy na chladový stres
Šturma, Vít ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Nízké teploty jsou pro rostliny stále častějším zdrojem stresu. Náhlé a intenzivní výkyvy teplot jsou tak závažným důvodem nižších výnosů hospodářských plodin. Z toho důvodu je důležité porozumět tomu, jaké mechanismy rostliny používají, aby se ubránily poškození způsobenému vlivem chladu a mrazu. Důležitou součástí této obrany jsou rostlinné hormony, fytohormony, které vytváří složitou síť signálních drah. Fytohormony pak pomocí těchto signálních drah řídí reakci rostlin na chladový stres. Řada fytohormonů má vliv na schopnost rostliny odolávat chladovému stresu a ke správné reakci na chlad a mráz je důležitá interakce mezi všemi těmito fytohormony. V poslední době výzkum odhaluje, že komplexní síť signálních drah hraje větší roli než se dříve předpokládalo. Problematika fytohormonů ve spojení s chladovým stresem tak získává stále větší pozornost. Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o roli fytohormonů v odezvě na chladový stres. Práce popisuje signální dráhy jednotlivých fytohormonů a objasňuje, jak se komponenty těchto drah zapojují do odezvy na chladový stres. Také pojednává o dynamice hladin fytohormonů a komponentů signalizace v závislosti na fázi odezvy a různých teplotách.
|
|
|
Buněčné a molekulární mechanizmy regulace TRPC5 receptoru
Ptáková, Alexandra ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Tureček, Rostislav (oponent)
Iontový kanál TRPC5 je molekulární detektor chladu podílející na vzniku neuropatické a zá- nětlivé bolesti v periferním nervovém systému. Jeho možné zapojení v mechanizmech rozvoje chladové alodynie objevující se jako vedlejší účinek chemoterapeutické léčby není dosud pro- zkoumáno. Elektrofyziologickou metodou terčíkového zámku a mikroskopickou metodou zob- razování změn intracelulárních koncentrací vápenatých iontů byly prozkoumány aktivační vlastnosti lidského TRPC5 receptoru exprimovaného v HEK293T buňkách v souvislosti s pů- sobením nízkých teplot a oxaliplatiny - hojně využívaného cytostatika s vedlejšími účinky, které se často projevují jako periferní neuropatie doprovázená bolestí provokovanou chlado- vými podněty. S využitím metod molekulárního modelování byly navrženy mechanizmy mož- ného působení oxaliplatiny a lysofosfatidylcholinu 18:1, jehož hladina se působením oxalipla- tiny zvyšuje. Chlad (5 řC) snížil amplitudu membránových proudů vyvolaných agonistou a zpomalil jejich deaktivaci. Snímání aktivity jednotlivých kanálů odhalilo, že snížení teploty vede ke zvýšení pravděpodobnosti otevření, prodloužení doby otevření a zkrácení doby zavření. Nejvyšší chladovou citlivost vykazuje TRPC5 přibližně mezi 16-11 řC, kdy se kanál otevírá a zavírá s hodnotou teplotního koeficientu Q10 ~ 0,04....
|
|
|
Vliv sezóny na mitochondriální bobtnání srdce potkana po chladové aklimaci
Kašík, Petr ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Riziko úmrtí ve spojitosti s kardiovaskulárními onemocněními je zvýšeno během zimních měsíců a vystavením organismu akutnímu chladovému stresu. V poslední době se však ukazuje, že některé modely chladové aklimace mohou působit kardioprotektivně. Práce se zabývá vlivem akutní a chronické chladové aklimace na mitochondriální bobtnání srdce potkana. Mitochondriální bobtnání je mj. způsobeno větším vtokem Ca2+ do mitochondrií především během ischemicko-reperfúzního poškození. Tím se otevírá mitochondriální pór přechodné propustnosti, což může vyústit v prasknutí mitochondrií, a způsobit buněčnou smrt. Nižší míra mitochondriálního bobtnání pak poukazuje na větší odolnost mitochondrií. Výsledky práce ukazují snížené mitochondriální bobtnání po akutní chladové expozici i chronické chladové aklimaci. Klíčová slova: chlad, mitochondrie, Ca2+ ionty, bobtnání, MPTP, myokard, ROS, ischemie
|
|
|
Algal and Cyanobacterial Adaptations to Low Temperature and Desiccation
Jimel, Matouš ; Elster, Josef (vedoucí práce) ; Košťál, Vladimír (oponent)
Řasy a sinice, díky své dlouhé evoluční historii, jsou velmi rozšíření primární producenti, kteří dokážou odolat extrémním environmentálním stresům. Nízká teplota, vymrzání a tání, vysychání a opětovné zavodňování, jsou stresy, které jsou obzvlášť běžné v polárních regionech a zimních sezónách oblastí mírného pásu. Z hlediska fyziologických dopadů jsou si tyto stresy podobné či spolu úzce souvisí. Nízké teploty a vysychání vyvíjí spoustu typů stresů, které musí být vyloučeny či zmírněny adaptacemi. Konkrétně budou shrnuty adaptace na chlad, vymrzání a vysychání, spolu se strategiemi, které umožňují vyhnutí se stresu či tvorbu odolných morfologických stádií. Práce shrnuje vlastnosti, funkce a mechanismy těchto adaptací a stresů i potenciálních biotechnologických využití. Klíčová slova: řasy, sinice, vymrzání, chlad, vysychání, abiotický stres, kryoprotektanty, osmoprotektanty, akinety, kryopoškození
|
host ::
RSS.